|
|
MikroRNA v patogenezi AML
Koutová, Linda ; Korabečná, Marie (vedoucí práce) ; Zemanová, Zuzana (oponent) ; Kotyza, Jaromír (oponent)
Akutní myeloidní leukemie (AML) je značně heterogenní onemocnění, za jehož vznikem leží cytogenetické či molekulárně genetické aberace. Množství těchto změn bylo již odhaleno a jejich detekce je běžnou součástí diagnostického procesu. Mezi méně známé a pro diagnostiku zatím nepoužívané abnormality patří změny expresního profilu malých, nekódujících RNA, tzv. mikroRNA (miRNA). Tyto RNA 19-24 nukleotidů dlouhé se podílejí na regulaci exprese různých genů prostřednictvím komplementární vazby k 3'netranslatovanému konci (3'UTR) cílové messenger RNA (mRNA). Dokážou ovlivňovat klíčové procesy buňky, jako jsou diferenciace, proliferace, apoptóza. Změny v expresi různých miRNA jsou popsány u odlišných typů nádorových onemocnění. U solidních nádorů jsou obvykle detekovány z bioptických vzorků, v současnosti se věnuje velká pozornost vyšetření plazmy jako tzv. tekuté biopsie schopné podat informace o molekulárně genetických dějích v organismu. Nemalé množství studií odhalilo deregulované miRNA v kostní dřeni, plné krvi či izolovaných progenitorových buňkách (CD34+ buňky) pacientů s AML, pouze čtyři studie byly zaměřeny na analýzu plazmy. Zaměřili jsme se na vyšetření plazmy s cílem najít miRNA, jejichž hladiny se výrazně liší při záchytu AML a po prodělané chemoterapii. Z více než 750 testovaných miRNA jsme...
|
|
|
MikroRNA v patogenezi AML
Koutová, Linda ; Korabečná, Marie (vedoucí práce) ; Zemanová, Zuzana (oponent) ; Kotyza, Jaromír (oponent)
Akutní myeloidní leukemie (AML) je značně heterogenní onemocnění, za jehož vznikem leží cytogenetické či molekulárně genetické aberace. Množství těchto změn bylo již odhaleno a jejich detekce je běžnou součástí diagnostického procesu. Mezi méně známé a pro diagnostiku zatím nepoužívané abnormality patří změny expresního profilu malých, nekódujících RNA, tzv. mikroRNA (miRNA). Tyto RNA 19-24 nukleotidů dlouhé se podílejí na regulaci exprese různých genů prostřednictvím komplementární vazby k 3'netranslatovanému konci (3'UTR) cílové messenger RNA (mRNA). Dokážou ovlivňovat klíčové procesy buňky, jako jsou diferenciace, proliferace, apoptóza. Změny v expresi různých miRNA jsou popsány u odlišných typů nádorových onemocnění. U solidních nádorů jsou obvykle detekovány z bioptických vzorků, v současnosti se věnuje velká pozornost vyšetření plazmy jako tzv. tekuté biopsie schopné podat informace o molekulárně genetických dějích v organismu. Nemalé množství studií odhalilo deregulované miRNA v kostní dřeni, plné krvi či izolovaných progenitorových buňkách (CD34+ buňky) pacientů s AML, pouze čtyři studie byly zaměřeny na analýzu plazmy. Zaměřili jsme se na vyšetření plazmy s cílem najít miRNA, jejichž hladiny se výrazně liší při záchytu AML a po prodělané chemoterapii. Z více než 750 testovaných miRNA jsme...
|
|
|
Epigenetic control of PU.1 gene transcription during development of 5-Azacytidine resistance in acute myeloid leukemia
Křtěnová, Petra ; Burda, Pavel (vedoucí práce) ; Čuřík, Nikola (oponent)
Hematopoéza je vysoce koordinovaný proces, ve kterém hematopoetická kmenová buňka dává vzniknout všem krevním buněčným elementům. Pro myeloidní a lymfoidní vývoj je nezbytná přísná regulace exprese transkripčního faktoru PU.1. Delece PU.1 u myši je letální a jeho deregulace během vývoje hematopoetických buněk je spojena s hematologickými malignitami jako je akutní myeloidní leukémie (AML) a myelodysplastický syndrom (MDS). MDS a AML jsou závažné poruchy krvetvorby charakterizované expanzí nezralých krevních buněk a nedostatkem diferencovaných funkčních buněk. V patofyziologii leukemogeneze hrají významnou roli nejenom genetické, ale také epigenetické aberace. Deregulace PU.1 související s epigenetickými změnami na regulačních oblastech PU.1 genu představuje intenzivně studovaný mechanismus. Moderní terapie MDS a určité skupiny AML pacientů je založena na léčbě DNA hypometylačními látkami jako je 5-azacytidine (AZA), který ovlivňuje, mimo jiné, i regulaci PU.1 genu. Léčba AZA však často selhává a mechanismy rezistence nejsou příliš známy. V této práci prezentujeme výsledky z klonů rezistentních na AZA připravených z MDS/AML buněčné linie OCI-M2. Analyzovali jsme DNA metylace a hydroxymetylace na klíčovém regulačním elementu genu PU.1 (URE). Zjistili jsme, že epigenetické modifikace na URE značně ovlivňují...
|
|
|
Profilování extracelulárních mikroRNA u pacientů s akutní myeloidní leukémií před léčbou a po léčbě
Štěrbová, Monika ; Korabečná, Marie (vedoucí práce) ; Beličková, Monika (oponent)
Akutní myeloidní leukemie (AML), nejčastější akutní leukemie dospělých, se vyznačuje různými cytogenetickými a molekulárními abnormalitami. Nicméně genetická etiologie onemocnění není dosud zcela objasněna. MikroRNA (miRNA) jsou malé nekódující jednořetězcové RNA, které působí jako negativní regulátory genové exprese, a ovlivňují tak procesy proliferace, diferenciace a apoptózy. Deregulace miRNA exprese může tedy přispět k rozvoji onemocnění. Extracelulární miRNA se stávají novými biomarkery u mnoha chorob a nádorových onemocnění, například u rakoviny prsu, tlustého střeva a plic. Avšak stanovení profilu exprese miRNA v plasmě pacientů s AML, který by mohl sloužit jako biomarker pro diagnostiku, bylo provedeno zatím pouze v jedné studii. Studovali jsme expresi 750 lidských miRNA v plasmě u 8 pacientů při prvozáchytu AML a opakovaně po dosažení remise pomocí technologie TaqMan miRNA microarray. Vzorky pacientů odebrané při prvozáchytu AML vykazovaly ve srovnání se zdravými kontrolami odlišnou expresi 45 miRNA, z nichž bylo 25 méně exprimovaných a 20 více exprimovaných. Vzorky pacientů po dosažení remise vykazovaly ve srovnání s kontrolami odlišnou expresi 34 miRNA, z nichž bylo 21 down-regulovaných a 13 up-regulovaných. Klíčová slova akutní myeloidní leukemie (AML), biomarker, mikroRNA (miRNA),...
|
|
|
Role genu WT1 a jeho izoforem v hematopoeze a leukemogenezi
Kramarzová, Karolina ; Trka, Jan (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Dagmar (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
59 Souhrn Vysokou expresi genu Wilmsova tumoru 1 (WT1) nacházíme u většiny akutních leukémií a dalších hematologických malignit. WT1 je proto považován za potenciální univerzální marker minimální reziduální nemoci (MRN), zejména u pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML). Jiné studie však tyto výsledky nepotvrdily a role genu WT1 ve sledování MRN stejně jako jeho prognostická signifikance tak zůstávají stále nejasné. Existuje více než 36 variant genu WT1, které mají odlišné, částečně se překrývající funkce a jejich poměr významným způsobem ovlivňuje výslednou funkci WT1. Vzhledem k nedostatku publikovaných dat a absenci relevantní metodiky však doposud nebyl objasněn konkrétní význam expresního profilu izoforem WT1. V rámci hlavního cíle této práce jsme vyvinuli unikátní metodiku pro kvantifikaci 4 hlavních izoforem WT1 a stanovili jejich expresní profil ve vzorcích pacientů s AML, myelodysplastickým syndromem (MDS) a zdravých kontrol. Expresní vzorec izoforem WT1 se liší mezi konkrétními diagnózami, ale v rámci daného typu malignity je překvapivě uniformní a nezávisí na hladině celkového WT1. Neprokázali jsme souvislost profilu izoforem WT1 s prognózou pacientů. Naším dalším cílem bylo definitivní stanovení prognostického významu celkové exprese WT1 u dětské AML v rámci mezinárodní spolupráce. Výsledky...
|
host ::
RSS.